Technologická firma dokončí funkční prototyp, zahájí jednání s distributory v několika zemích a současně hledá investora. Právě v této fázi může být mezinárodní patentová přihláška PCT vhodným nástrojem, jak zachovat možnost patentové ochrany na zahraničních trzích, aniž by bylo nutné bezprostředně podávat samostatné přihlášky ve všech zvažovaných státech.
PCT je zkratka pro Smlouvu o patentové spolupráci. Systém spravovaný Světovou organizací duševního vlastnictví zjednodušuje počáteční postup při zahraniční ochraně technického řešení. Nejde však o „světový patent“ ani o jediné řízení, které by automaticky vedlo k udělení patentu ve všech zvolených zemích. O udělení patentu vždy rozhodují příslušné národní nebo regionální patentové úřady.
Co mezinárodní patentová přihláška PCT skutečně poskytuje
PCT umožňuje podat jednu přihlášku v jednom jazyce a prostřednictvím jednoho podacího místa. Tím se zahájí takzvaná mezinárodní fáze. Přihlašovatel získá čas pro rozhodnutí, ve kterých zemích má smysl v ochraně pokračovat, a současně obdrží významné informace o stavu techniky a předběžných vyhlídkách přihlášky.
Podání PCT přihlášky obvykle navazuje na první národní nebo regionální přihlášku. Pokud chce přihlašovatel využít právo přednosti, musí mezinárodní přihlášku podat zpravidla do 12 měsíců ode dne podání první přihlášky. Tento termín je zásadní. Jeho zmeškání může znamenat, že vlastní dřívější přihláška nebo zveřejnění technického řešení bude překážkou patentovatelnosti v zahraničí.
Po podání se provede mezinárodní rešerše. Příslušný orgán vyhledá relevantní dokumenty stavu techniky a vydá písemný posudek k novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti řešení. Výsledek není konečným rozhodnutím o patentu, ale poskytuje přihlašovateli odborný podklad pro další obchodní i procesní rozhodnutí.
Přihláška se standardně zveřejňuje po 18 měsících od data priority. Od této chvíle se obsah řešení stává veřejně dostupným. Přihlašovatel proto musí mít před podáním jasně určeno, které technické informace mají být popsány a které mají zůstat obchodním tajemstvím. Patent chrání zveřejněné technické řešení výměnou za jeho veřejné zpřístupnění. Obchodní tajemství naopak stojí na tom, že informace zveřejněna není.
PCT není náhradou národních patentů
Nejčastější omyl spočívá v představě, že podáním PCT přihlášky vznikne patent platný po celém světě. Mezinárodní fáze pouze vytváří procesní rámec a odkládá nákladné kroky do jednotlivých zemí. Aby přihláška vedla k ochraně například v Německu, USA, Japonsku nebo Číně, musí přihlašovatel vstoupit do takzvané národní či regionální fáze.
V této fázi se obvykle hradí místní úřední poplatky, zajišťují překlady a využívá zastoupení kvalifikovaným zástupcem v dané zemi. Lhůta pro vstup do národní fáze bývá ve většině států 30 měsíců od data priority, v některých jurisdikcích může být odlišná. Konkrétní termín je nutné ověřit pro každou zvolenou zemi samostatně.
Národní úřady nejsou závěrem mezinárodní rešerše bezvýhradně vázány. Mohou vznést vlastní námitky, požadovat úpravu patentových nároků nebo dospět k jinému hodnocení stavu techniky. Kvalitně připravená přihláška a promyšlená reakce na rešeršní výsledek však mohou následné řízení výrazně usnadnit.
Kdy je PCT vhodnou součástí patentové strategie
PCT dává smysl zejména tehdy, pokud výrobek, výrobní postup nebo technologii plánujete využít na více zahraničních trzích, ale v prvním roce ještě nemáte konečné rozhodnutí o jejich prioritě. Typická je situace vývozce, který ověřuje obchodní potenciál v několika regionech, start-upu připravujícího investiční kolo nebo výrobní společnosti, jež poskytuje technologii zahraničním partnerům.
Výhodou je časový prostor. Během mezinárodní fáze lze vyhodnotit rešeršní nález, získat zpětnou vazbu trhu, rozvinout obchodní jednání a upřesnit geografii ochrany. Náklady na překlady a místní zastoupení se přesouvají do pozdějšího období. To neznamená, že PCT je vždy levnější než přímé zahraniční podání. Jestliže je od počátku zřejmé, že ochranu potřebujete pouze ve dvou konkrétních zemích, může být přímé podání v těchto zemích účelnější.
PCT také není vhodná pro každý předmět ochrany. Patentová ochrana se týká technických řešení splňujících zákonné podmínky patentovatelnosti. Název výrobku, logo či obchodní označení se chrání ochrannou známkou. Vzhled výrobku může vyžadovat ochranu průmyslovým vzorem. U některých technických řešení může být v České republice vhodné posoudit také užitný vzor, který má odlišný režim a nelze jej nahradit systémem PCT.
Nejdříve ověřte, co bylo zveřejněno
Novost je základní podmínkou patentovatelnosti. Veřejná prezentace na veletrhu, odborný článek, nabídka výrobku, zveřejnění na webu nebo příliš podrobná komunikace s potenciálním partnerem mohou být součástí stavu techniky. Ve většině zemí nelze spoléhat na to, že vlastní zveřejnění přihlašovatele bude tolerováno. Výjimky existují jen omezeně a jejich rozsah se mezi státy liší.
Před zveřejněním je proto namístě provést rešerši, určit předmět ochrany a připravit přihlášku tak, aby zachytila podstatné varianty řešení. Dohoda o mlčenlivosti může při jednáních pomoci, ale nenahrazuje včasné podání přihlášky ani nezaručuje, že se informace nedostane do veřejného prostoru jinou cestou.
Jak probíhá příprava a podání PCT přihlášky
Patentová přihláška musí technické řešení popsat natolik jasně a úplně, aby je odborník v daném oboru mohl uskutečnit. Podstatnou část tvoří patentové nároky. Právě ty vymezují rozsah požadované ochrany a určují, proti jakému konkurenčnímu jednání může držitel patentu později vystupovat.
Příprava začíná detailním rozhovorem s původcem řešení. Je nutné porozumět technickému problému, principu řešení, dosavadním variantám, konkurenci i zamýšlenému využití. Následuje rešeršní práce a formulace patentových nároků. Příliš úzké nároky mohou ponechat konkurenci snadnou cestu k obcházení ochrany. Příliš široké nároky zase zpravidla narazí na známý stav techniky nebo na nedostatečnou oporu v popisu.
Po podání mezinárodní přihlášky přichází rešerše, písemný posudek a zveřejnění. Přihlašovatel může podle okolností požádat i o mezinárodní předběžný průzkum. Ten poskytuje další příležitost k odbornému posouzení a případné úpravě nároků, ale ani tento postup nenahrazuje rozhodování národních úřadů.
V praxi je vhodné připravovat plán národních vstupů již v mezinárodní fázi. Vedle prodejních trhů je třeba zvážit země výroby, sídla významných konkurentů, distribuční uzly a místa, kde může docházet k porušování práv. Patent v zemi, kde se nevyrábí, neprodává ani nedováží, nemusí mít stejnou obchodní hodnotu jako ochrana v klíčovém výrobním nebo odbytištním teritoriu.
Náklady a rozhodování o zemích ochrany
Celkové náklady nelze stanovit pouze podle počtu zemí. Záleží na rozsahu technického popisu, počtu nároků, jazyku přihlášky, požadavcích na překlady, úředních poplatcích i očekávané délce řízení. Významnou položkou mohou být odpovědi na výzvy úřadů a zastupování v národní fázi.
Rozumná strategie proto neznamená podat přihlášku do co nejvíce států. Znamená zvolit státy, kde patent podporuje obchodní cíl. U výrobní společnosti může být klíčová ochrana v zemi výroby a hlavních exportních destinacích. U licencované technologie mohou být rozhodující trhy potenciálních nabyvatelů licence. U start-upu bývá vhodné přihlédnout k územím, která investoři považují za komerčně významná.
Při řízení zahraničního portfolia je nutná přesná správa lhůt a koordinace s místními zástupci. RETROPATENT při přeshraničních případech využívá síť spolupracujících kanceláří v zahraničí a zajišťuje návaznost mezi patentovou strategií, podáním přihlášky a dalšími kroky v jednotlivých jurisdikcích.
Krátké shrnutí
PCT je účinný nástroj pro odložení rozhodnutí o konkrétních zemích patentové ochrany a pro získání rešeršního podkladu před národními vstupy. Neuděluje mezinárodní patent a nenahrazuje řízení před národními či regionálními úřady. Jeho přínos závisí na včasném podání, kvalitě patentových nároků, reálném obchodním plánu a pečlivém dodržení lhůt.
Často se ptáte
Je PCT přihláška platná ve všech státech světa?
Ne. Systém PCT pokrývá rozsáhlý okruh smluvních států, ale nepředstavuje automaticky platný patent. Po mezinárodní fázi je nutné vstoupit do národních nebo regionálních řízení v zemích, kde má být ochrana získána.
Do kdy musím podat PCT přihlášku po české přihlášce?
Chcete-li využít prioritu z první české patentové přihlášky, je obvyklá lhůta 12 měsíců od jejího podání. Přípravu je vhodné zahájit s předstihem, protože technický popis a patentové nároky vyžadují odborné zpracování.
Mohu podat PCT přihlášku bez předchozí české přihlášky?
Ano. PCT přihláška může být první podanou přihláškou. V takovém případě však nevychází z dřívější priority. Volba postupu závisí na obchodním záměru, místě původu řešení, časovém plánu a požadavcích na zahraniční ochranu.
Zaručí příznivá mezinárodní rešerše udělení patentu?
Nezaručí. Příznivý rešeršní nález a písemný posudek jsou silným orientačním podkladem, avšak každý národní nebo regionální úřad provádí vlastní posouzení. V jednotlivých řízeních mohou vzniknout další námitky nebo požadavky na úpravu nároků.
Kdy má smysl začít řešit zahraniční patentovou ochranu?
Ideálně před prvním veřejným zveřejněním řešení a před zahájením obchodních jednání, při nichž by mohlo dojít k jeho zpřístupnění. Včasné posouzení umožní zachovat volbu mezi českou, evropskou a mezinárodní cestou a nastavit ochranu podle skutečné hodnoty technologie pro váš podnik.
